Taoista.cz

MÉNĚ JE VÍCE

19. října 2019

Nezúčastnění je mají za šetřílky a podivíny. Liší se nějak minimalista, freegan a frugalista, když všichni tři tvrdí, že méně je více?


Minimalismus

Jako umělecký směr se poprvé objevil pojem minimalismus v USA v padesátých letech minulého století. Nejprve v malířství a sochařství, pak také v hudbě, designu a nakonec i v jiných oborech. Odstraněním všeho nepodstatného (z pohledu umělce) se může divák nebo posluchač lépe soustředit na to, co mu chtěl autor skutečně sdělit. Za filozofii - nebo přesněji - životní styl - byl minimalismus považován až mnohem později. Tenkrát si v USA někteří lidé uvědomili, že mít tři auta, dvě hypotéky a plýtvat vším možným, včetně lidských zdrojů, asi nebude to pravé ořechové. Trh je řízen poptávkou a nabídkou. Zdá se to být fér. Když něco chci, poptám to. Porovnám si několik nabídek a vyberu zboží, které mi nejvíc vyhovuje (jak cenou, tak i funkčními vlastnostmi). Pokud je ale něco předražené, bez čeho se prostě neobejdeme a navíc to “nabízí” jen jedna firma, už si člověk nevybírá a je doslova donucen koupit zboží nebo službu za pro něj velmi nevýhodných podmínek. Proto minimalisté začali více přemýšlet nejen o svých nákupech, ale taky o tom, jak si zjednodušit život omezením počtu věcí, které vlastní.

Někteří lidé minimalismus zaměňují za posedlost mít toho co nejméně, nebo nakupují předražené rádoby minimalistické bytové doplňky, elektroniku, oblečení… Pak člověk marní čas vyděláváním peněz jenom proto, aby se doma mohl koukat na čtyři holé stěny, vymalované zaručeně minimalisticky (takže alá beton, atd.), obklopen nábytkem z europalet nebo bedýnek od brambor za desetitisíce a matlajíce rukou po obrazovce ajfounově. Proti gustu žádný dišputát, ale takhle to ti uměnovědci z USA v těch padesátých letech asi nemysleli.

Freeganismus

O mnoho let později (zase v Americe) se objevil životní styl a filozofie - freeganství. Slovo freegan vzniklo spojením slov “free” a “vegan”. Vegani nekonzumují ani nepoužívají žádné živočišné produkty, aby tím protestovali proti zneužívání zvířat pro lidské potřeby. Slovo “free” v angličtině znamená “volný”. To není jen dostat něco zadarmo, ale hlavně být “svobodný”. Freegan se odmítá podílet na konvenční tržní ekonomice. Podle míry své (ne)angažovanosti vůbec nepracuje (za peníze) a vše nějak získává paběrkováním, přes neziskové organizace, vzájemnou směnou věcí nebo přímo z kontejnerů na odpadky (tzv. dumpster diving). Lidé si často pletou freegany s bezdomovci, ale freegan, dalo by se napsat, neortodoxní, nejen že chodí do práce. Většinou i nakupuje, ale převážně v sekáči a na bleším trhu. Snaží se, aby jeho ekonomická stopa byla co nejmenší. Stejně tak všichni freegani nemusí být zároveň taky vegani, jejich boj totiž není zaměřen primárně na ochranu zvířat. Svým životním stylem kritizují především konzumerismus. Vymezují se proti korporacím, které podle nich mohou za to, že je planeta v ohrožení.

Bubeník Warren Oakes napsal v roce 1999 brožuru "Why Freegan?", která pojem freeganství definuje. Na webu freegan.info se lze o tomto hnutí dozvědět podrobnější informace.

Frugalismus

Při pohledu na plné regály v supermarketu se může zdát, že dnešní doba je kdovíjak růžová. Avšak není všechno zlato, co se třpytí. Všude spousta výrobků pochybné kvality, zato velmi levných. Člověk v domnění, že ušetřil, vlastně prodělá. S bydlením a potravinami to také není žádná sláva. Opravdovou kvalitu si může dovolit málokdo. Vydělávat hodně peněz znamená obětovat svůj život tržní ekonomice. Proto se čím dál více lidí celosvětově přiklání k určité úmírněnosti. Někteří tak činí samozřejmě z nouze. Jiní si zavčas uvědomili, že to nejsou věci, které je činí šťastnými. Zároveň je jim jasné, že úplně bez věcí v civilizované společnosti žít nemohou. Kdo by se dobrovolně vzdal základní lékařské péče, běžných potravin, elektrické energie, mobilů a internetu? Vždyť zrovna na tom internetu se dá najít tolik zajímavých informací o všem možném. Dají se tam taky nakoupit a prodat věci nové i použité, můžeme spolu komunikovat. Mohl by člověk dobrovolně odejít do digitální tmy? Izolovat se?

Počátky frugal lifestyle lze vystopovat v souvislosti s konceptem tzv. "mladého důchodce". Opět v USA. Tam je prý možné odejít do “důchodu” v okamžiku, kdy má člověk našetřeno na dožití. To znamená, že někdo třeba deset let intenzivně maká, šetří peníze a třeba ve čtyřiceti (nebo i dřív) přestává pracovat. Pak už má jen pasivní příjem nebo dělá něco napůl dobročinně. Nemusí pracovat tzv. full-time. S tím souvisí touha po soběstačnosti a finanční nezávislosti. V Americe jsou běžné tzv. “tiny-houses”, malinkaté domečky, ve kterých je pouze to nejnutnější třeba na výměře 16 metrů čtverečních. Někteří umělci zase staví domy z odpadu (garbage-houses) nebo tzv. "hobití domky". Zároveň s tím se hojně využívá alternativních zdrojů energie, voda se čerpá ze studní, atd.

Vyznavači frugalismu se nacházejí na pomezí mezi minimalismem a freeganismem. Takže nehromadí věci, netráví svůj drahocenný čas v práci, která nedává smysl. Nepodléhají momentálním módním trendům a soustředí se na to, co je pro ně důležité. Věci kupují kvalitní a používají je co nejdéle. Vždycky raději věc opraví, než aby si kupovali novou. Když náhodou něco neseženou za dobrou cenu, tak to nekupují, i kdyby šlo o pouhou cibuli. Tak se holt chvíli bez té cibule obejdou a použijí do vaření zázvor v akci. Je to docela ironie, když běžné komodity, které se tu dřív pěstovaly a byly samozřejmou součástí našeho jídelníčku, bývají mnohdy dražší než kdejaká exotika. No, ale časy se mění a my se musíme umět přizpůsobit. Nebo ne?

Třeba stačí jen začít uvažovat trochu minimalisticky a trochu jako freegan. Podstatné je, abychom si byli vědomi toho co děláme a proč to děláme. Když omezíme svou spotřebu, máme víc času a prostoru nejen pro sebe, ale i pro druhé. Frugalista se chová hospodárně, ale ne extremisticky. V tom, že si vystačí s málem, nevidí smysl života, ale pouze prostředek k jeho nerušenému uskutečnění.

Jít zpět...
Copyleft 2019