Tao obyčejného člověka:

„Soucit, skromnost, pokora. To jsou mé tři poklady.“

Vítejte

Tao se nedá získat pouhým studiem textů ani napodobováním mistrů. Raději buďme vnímavými žáky a važme si školy života.

OCHUTNÁVAČI OCTA

14. listopadu 2019

V čínské religiozní malbě jsou “Ochutnávači octa” vděčným tématem k výtvarnému zpracování. Pojďme se trochu blíže seznámit s touto kompozicí a odhalit její skryté významy.


Jedná se o alegorické ztvárnění tří hlavních filozoficko-náboženských systémů ve staré Číně. Tři čelní představitelé jednotlivých nauk (konfuciánství, buddhismus, taoismus) - tj. Konfucius, Buddha (Siddhárta Gautama) a Lao-c' stojí u veliké nádoby s octem a ochutnávají ho. Jejich reakce na chuť octa odpovídají tomu, co hlásají o životě.

'The Three Vinegar Tasters' by Kano Isen'in, c. 1802-1816, Honolulu Museum of Art, 6156.1

Konfucius ochutnává ocet (tedy život) a zdá se mu kyselý. Aby se stal poživatelným, je potřeba ho vylepšit, dochutit, kultivovat - nejlépe podle schváleného receptu. Každopádně ten ocet nemůže být (pro jeho lepší stravitelnost) ponechán jen tak (sám sebou). V životě kladou konfuciáni důraz na řád, mravní zákony (spravedlnost) a formální vzdělání; učenec se má neustále školometsky zdokonalovat a být užitečný pro společnost. Má se podřídit osudu a sloužit panovníkovi, rodičům (hlavně otci) nebo v hierarchii výše postavenému jedinci. Tak dosáhne toho, co mu předurčila nebesa.

Buddha ochutnává ocet, ale hned se stahuje a reaguje na něj jako na něco odporně hořkého. Podle něj je touha vylepšit ocet (pěstovat život) marná. Člověk udělá nejlépe, když se pomocí osmidílné stezky pokusí přerušit koloběh znovuzrozování (reinkarnace) a dosáhne vyvanutí (nirvány). Buddha (probuzený) se už nikdy nechce znovu narodit, protože život (jakožto pomíjivá kvalita vědomí) je vždycky plný strasti a touha (i po životě) je příčinou veškerého utrpení. Kdo by se chtěl stále dokola rodit, umírat a trpět? Navíc když jeho karma není “nic moc” a v příštím životě by byl třeba prasetem ve velkochovu…

Starý mistr (Lao-c') ocet taky ochutnal. Z jeho úsměvu se dalo vyčíst, že: „...ocet chutná jako ocet, protože je to ocet. Aby mohl být ocet octem (tj. sám sebou takový, jaký skutečně je), měl by mít přirozenost octa, tedy i jeho chuť.“

Taoismus učí, že náš život je ve své podstatě dobrý (tj. vhodný k žití) sám o sobě, pokud si dokážeme uchovat vlastní přirozenost. Člověk, který nezná sám sebe, zbytečně trpí vlastním nepochopením. Moudrost získaná sebepoznáním je k nezaplacení. Mnozí lidé si stěžují, že jim život nic dobrého nepřináší. Když ale někdo neví, co chtít od života, tak od něj těžko může něco dostat. Lepší je ale nedostat nic, než dostat něco, co nechceme. A nebo dělat něco, co nechceme. Nebo být někde, kde nechceme…

Jsme totiž tím, čím se zabýváme (neuroplasticita). A taky to k sobě (mnohdy nevědomky) přitahujeme (afirmace). Věnujme se tedy tomu, abychom lépe poznali sami sebe a žili přirozeně v souladu s tao. Toto sebepoznání nám pomůže být takovými, jakými skutečně jsme. Pamatujme také, že se (ne)stane jen to, co (ne)uděláme. Takže upřímně zvažme všechna svá přání a začněme si konečně plnit naše sny.

Jít zpět...