Taoista.cz

TAOISTICKÁ PRAXE

28. ledna 2020

Oslovil vás filozofický taoismus (daojia) a přemýšlíte, jak tuto nauku začít praktikovat? Nebojte se, že to nezvládnete. Důležité je nějak začít - udělat první krok.


Jistě máte své čistě osobní důvody, proč vás zaujal zrovna taoismus. Možná se jen rozhodujete mezi taoistickou filozofií a zen buddhismem. Nebo se chcete blíže seznámit s konkrétní původně taoistickou metodou, případně si zacvičit některý z taoistických cvičebních systémů (čchi-kung, tchaj-ťi, různé bojové sporty, atd.) Je to zcela na vás. Taoismus (daojia) nikomu dogmaticky nepředepisuje, jak vést svou vlastní praxi.

Máme-li nějak začít praktikovat taoismus, měli bychom se nejdříve teoreticky seznámit s jeho naukou. Na tomto webu najdete články, které blíže vysvětlují základní taoistické pojmy a snaží se celé učení podat jednoduchou formou, srozumitelnou pro každého (i pro naprostého laika). Avšak taoismus (daojia) je především praktická nauka. Jedná se (spíše než o filozofii nebo náboženství) především o pohled na svět nebo tzv. světonázor - styl života. Vyznavači filozofického taoismu sice věří v tao, nejvyšší ctnost te, a v životní energii čchi. To je však neodvádí od plnění jejich každodenních povinností. Taoisti se rovněž věnují vnitřní kultivaci za účelem získání svých tří pokladů - soucitu, skromnosti a pokory.

To všechno dělají většinou proto, aby se jejich život ubíral velkou cestou (tao). Jakmile aspirant dosáhne vědomého souladu s tao, spěje ke klidu mysli, pevnému zdraví a dlouhověkosti. Ideálem je dožít se vysokého věku (tedy dosáhnout plnosti svých let), aniž bychom byli nějak výrazně poznamenáni stářím a životními peripetiemi. Celosvětovým symbolem taoismu je znak taijitu ☯. Ač má taoismus původ v Číně, praktikuje se v současnosti po celém světě, tedy i u nás.

Nezasvěcený člověk má často problém pochopit, že tao v žádném případě nenahrazuje boha, takže taoista se k tao vůbec nemodlí, nijak tao neuctívá a už vůbec nenavštěvuje taoistické chrámy (ve významu náš kostel, církev, mše atd.) - žádné prostě nejsou potřeba... V Asii samozřejmě existují nejen taoistické chrámy, ale také společenství se svými představenými, svátky, zvyklostmi, předepsanými rituály a pověrami. To už se ale bavíme o taoismu jako o lidovém náboženství (daojiao), kteréžto je pro našince naprosto neuchopitelné. Avšak taoistická filozofie (daojia) se dokázala prodrat zcela nenásilně do povědomí západního člověka; a tak se začíná těšit oblibě mezi těmi, kdož se zajímají o východní filozofie. V pomyslném žebříčku popularity těchto učení ovšem stále "vede" zen buddhismus. Jenže málokdo ví, jak vlastně zen vznikl. Věřte tomu nebo ne, ale je to v podstatě směs čínského taoismu s indickým buddhismem, naservírovaná s velkou dávkou japonského minimalismu. Protože japonci umějí všechno prodat, (narozdíl od číňanů, kteří si ještě donedávna svoje znalosti nechávali jenom pro sebe) hemží se to dnes všude hlavně zenovými moudry. Nakolik je ten západní zen autentický, to nepřísluší českému taoistovi posuzovat.

Možná jste už četli knihu “Umění prostého života: 100 zenových aktivit pro klidnější život.” z nakladatelství JOTA, od zenového mnicha Shunmyo Masuno. Jím uváděné “zenové” aktivity jsou většinou k nerozeznání od těch taoistických. Třeba učí, jak pracovat s dechem, aby se člověk uklidnil, že si má každý najít čas nemyslet vůbec na nic, atd. Jeho praktické rady se týkají také prostého uspořádání domácnosti. Člověk se má méně zabývat věcmi, které nemůže ovlivnit. Pěstováním květiny a sledováním jejího růstu se má udržovat v pohodě. Kniha dále slibuje, že právě pomocí zenu zjednodušíte svůj život a budete se cítit uvolněnější, dáte svému životu smysl a najdete skutečné štěstí, jež se postupem času přetaví v pocit vnitřního klidu - zen je prý dokonalým lékem na chaos moderního života.

Kniha je to jistě poučná a rozhodně má své místo v knihovničce u toho, kdo touží po klidnějším způsobu života a nějak se mu v této hektické době nedaří zpomalit. Jenomže z pohledu taoisty neobsahuje kniha nic, co by už sám nepraktikoval. Kdybychom tedy měli popsat praxi západního taoisty, jak ten pěstuje umění prostého života, nemusíme se rozepisovat se sto aktivitami - pro ilustraci si vystačíme s deseti jednoduchými body:

Třeba se tomu podivíte, ale člověk, který (se) má rád a na ničem nelpí, je větším taoistou než ten, kdo v ústraní recituje mantry někde v klášteře ve Wudangských horách o rýži a vodě. Lidé ze západních zemí cestují daleko na východ, aby mohli umývat záchody buddhistickým mnichům, doufajíce v zázrak osvícení. Ani je nenapadne, že by se měli nejdříve postarat o své nejbližší příbuzné (obzvláště o rodiče) - těm ať čistí záchod, ať je krmí a ošetřují! Taoistická spiritualita klade na člověka jediný požadavek - zachovat si zdravý selský rozum. Umění prostého života se dá pěstovat kdekoliv, nic vám nebrání začít s tím hned teď.

Jít zpět...
Copyleft 2019