Taoista.cz ≡︎

VĚČNOST

20. května 2020

Většina filozoficko-náboženských systémů pojem věčnosti nějakým způsobem zakomponovala do svého učení. Co ale znamená věčnost pro taoistu?


Někdo chápe věčnost jako něco trvalého, co tady vždycky bylo a co nás přesahuje. Jenže jak můžeme vědět, že tady vždycky něco bylo? No možná, že úplně na začátku nebylo vůbec nic - jenom prázdno. Jak je ale potom možné, aby z prázdna vůbec něco vzniklo? Na to nikdo nezná odpověď. Protože však naše lidská nátura odpovědi vyžaduje, musel člověk přijít s nějakým vysvětlením. A tak tu máme na jedné straně boha (bohy), na straně druhé velký třesk a uprostřed toho všeho tao.

Lao-c' učí, že:

Tao je prázdné, ale ve svém působení nevyčerpatelné. Bezedné - je praotcem bezpočtu věcí. Otupuje jejich hroty, rozmotává jejich uzliny, mírní jejich lesk, stírá jejich prach. je jako hluboký rybník, jenž nikdy nevysychá. Nevím, kým bylo zplozeno. Jako nehmotný obraz bylo dávno před Velkým Předkem.

Zdroj: Lao-c' - Tao Te ťing (kniha o Cestě a Ctnosti)

Onen Velký Předek je čínské specifikum (něco jako náš Adam). Označení “praotec bezpočtu věcí” může klidně odkazovat na boha. Záleží na úhlu pohledu. Evropan má tendenci (pokud četl Bibli a je navíc křesťan) srovnávat učení Starého mistra s tím, co už sám dobře zná. Stěžejní kanonické dílo taoismu - Tao Te ťing (kniha o Cestě a Ctnosti) ovšem nelze číst a chápat jako Bibli. Je vlastně “jenom” jakousi starověkou příručkou, jak žít klidný a spokojený život (a jak vládnout říši nebo zastávat úřad bez úhony). Pojem věčnost se v něm sice vyskytuje, ale pouze jako metafora.

Dosíci krajní prázdnoty, uchovat neporušený klid.
Bezpočet tvorů může pak vyvstávat zároveň, vidím, jak se zas obrátí zpátky.
Ze všech bytostí, jakkoliv se rozmnožují, každá se navrátí ke svému kořeni. Navrátit se ke svému kořeni, toť spočinout v klidu, spočinout v klidu, toť naplnit určení.
Kdo naplnil určení, je věčný. Znát věčné, toť být osvícený, neznat věčné, toť jít slepě do neštěstí.
Kdo zná věčné je snášenlivý, kdo je snášenlivý, je nestranný, kdo je nestranný, je královský, kdo je královský, řídí se nebem, kdo se řídí nebem, náleží k Tao.
Tao je věčné, a kdo je má, nepřichází po celý život v nebezpečí.

Zdroj: Lao-c' - Tao Te ťing (kniha o Cestě a Ctnosti)

Kdo má tao, ten je prý “věčně za vodou”. Co to ale znamená? Vlastně nic zvláštního, jak je patrné z předchozí ukázky. Žádná živá bytost (včetně člověka) jako unikátní a svébytná instance vědomí (pocit “já jsem”) nemůže trvat navěky. V některých naukách proto přistupují k “umrtvování ega”, tj. věří, že když se ještě za života zbaví pocitu “já jsem”, tak splynou s tzv. “velkým JÁ” - a stanou se vědomou součástí něčeho vyššího, co je věčné a budou osvíceni. Není to ale zbytečné plýtvání sil? Věčné je pouze tao. Avšak protože je tao ve všem, musí být (aniž bychom pro to cokoliv udělali) i v každém z nás. Kdo se s tímhle názorem ztotožní, kdo ho akceptuje, ten má tao. Lidé se často bojí smrti, ale kdo se bál narodit? To myslím stojí za úvahu. Taoista se již zbavil balastu myšlenkových konceptů, takže nelpí na životě, ale ani nejde smrti vstříc. Jednoduše žije svůj život tak, aby jej naplnil. Neptá se, co bude potom. Zajímá ho, co je teď. Věčnost pro taoistu zůstává i nadále jen metaforou. Taoistická nauka (daojia) vidí smysl života v jeho přirozeném prožívání; podle ní není žádný jiný smysl života. Není tedy ani předurčení nebo “osud”...

Je pouze (věčné) tao se svými rozmanitými projevy (a konkrétní člověk je jedním z nich - tudíž by se neměl nad ostatní živé tvory povyšovat - tj. dělat se “pánem tvorstva”, neboť ve svých potřebách vskutku není o nic lepší nebo horší než oni). K poznání věčného (tao) tedy stačí přijmout fakt, že všechno je jenom takové, jaké to je - a budete osvíceni (a nebo taky ne)...

Jít zpět...
Copyleft 2019 -